Program
Halíř trio a Vivaldi Morzin Vrchlabí
pá 09. 03. 2018 18:00 Sál Střelnice Rezervace
Hudební večer pro milovníky klasické hudby a historie.
Jeden večer uslyšíte...
-
Sonátu D dur pro housle a basso continuo, RV 798 Antonia Vivaldiho;
-
dokumentární film Vivaldi Morzin Vrchlabí / Čtvero ročníchdob ve Vrchlabí podle Vivaldiho;
-
koncert HALÍŘ TRIA s Janem Brabcem j.h. (Česká filharmonie) / klarinet
Na úvod večera zahraje Sonátu D dur Antonia Vivaldiho Eduardo García Salas / housle, Radek Hanuš / cembalo a Jana Podolská / violoncello.
V dokumentárním filmu o hudebním přátelství hraběte Václava Morzina a skladatele Antonia Vivaldiho uslyšíte samozřejmě hudbu tohoto italského génia, slova autora knihy Hudebníci hraběte Morzina Vaclava Kapsy, ale uvidíte také město Vrchlabí ve střídání čtvera ročních dob a klášter sv. Augustina (nekropoli hraběcího rodu Morzinů) v době konání festivalu Vrchlabské hudební léto. Slovem dokument doprovází Viktor Preiss.
- přestávka -
HALÍŘ TRIO A JAN BRABEC, klarinet
Eduardo García Salas, housle
Jana Podolská, violoncello
Stanislav Gallin, klavír
PROGRAM
Trio pro klarinet, cello a klavír B dur op.11 Ludwig van Beethoven (1770-1827)
Allegro con brio
Adagio
Tema con variazioni „Pria ch'io l'impegno magistral prenda”
Klavírní trio a moll op.17 Paul Juon (1872-1940)
Allegro
Adagio non troppo
Rondo. Allegro
Kontrasty pro housle, klarinet a klavír Sz. 111 Béla Bartók (1881-1945)
1. Verbunkos (Rekrutský tanec). Moderato ben ritmato
2. Pihenö (Odpočinek). Lento
3. Sebes (Rychlý tanec). Allegro vivace
Host Jan Brabec na klarinet (Česká filharmonie).
Partner koncertu Halíř tria
3. koncert předplatitelské skupiny K - klasická hudba
Vstupné: 200,- / studenti a senioři 150,- / sk. K vstup zdarma | ČÍSLOVANÝ SÁL!
Slevy VU3V / ZTP / P po telefonické domluvě vstup zdarma / děti do 12 let vstup zdarma - I pro děti je nutné si vyzvednout vstupenku!
HALÍŘ TRIO
Hudební těleso Halíř Trio vzniklo v roce 2016 s cílem představit osobnost českého houslového virtuosa Karla Halíře (Vrchlabí 1859 – Berlín 1909). Dalo by se říci, že Halíř byl Leonardem da Vinci druhé poloviny
Mezi jeho mnohé úspěchy patří i uvedení německé a české premiéry Koncertu pro housle a orchestr D dur op. 35 Petra Iljiče Čajkovského. V Čechách se koncert uskutečnil pod taktovkou samotného skladatele (Rudolfinum, Praha, 17. února 1888).
Vrchlabský houslista rovněž premiéroval revidovanou verzi Koncertu pro housle a orchestr d moll op. 47 Jeana Sibelia pod vedením Richarda Strausse. Stalo se tak 19. října 1905 v Berlíně. Karel Halíř hrál na housle Stradivarius Halíř 1694, nástroj nesoucí jeho jméno, jenž tak navždy bude připomínat osobnost českého virtuosa.
Prvním dílem dnešního koncertu bude Trio pro klarinet, violoncello a klavír B dur op. 11, skladba, kterou Ludwig van Beethoven složil v roce
„Ona je nejkouzelnější a nejrozkošnější žena, kterou jsem kdy ve svém životě potkal; a vždy mě bude nakloněna“.
Beethoven byl nepochybně nejoblíbenějším skladatelem Karla Halíře. Jeho houslový koncert byl ten, který nejvíckrát houslista z Vrchlabí interpretoval. Dne 13. listopadu 1896 přednesl Halíř v Carnegie Hall v New Yorku Beethovenův koncert s Newyorskou filharmonií pod vedením dirigenta Antona Seidla. Na tomto koncertě hrál tentokrát Halíř na slavné housle Stradivarius Red Violin 1720, které mu na americké turné zapůjčil Joseph Joachim. Další zajímavostí je, že když byla Joachimovým kvartetem poprvé uvedena v březnu 1905 v Paříži všechna Beethovenova kvarteta, Halíř hrál druhé housle.
Beethovenovo Trio op.11 je také známo pod názvem Gassenhauer Trio, protože ve třetí větě je možno zaslechnout variace z árie veselohry L'amor marinaro ossia il corsaro rakouského skladatele Josepha Weigla. Konkrétně árie Pria ch'io l'impegno magistral prenda. Toto téma se stalo velice populární na vídeňských ulicích (Gasse v němčině) a lidé jej stále zpívali, pískali a pobrukovali. Niccolò Paganini také použil tento motiv ve své sonátě Sonata con variazioni Pria ch'io l'impegno op.47.
Následující skladba kterou uslyšíme bude Klavírní trio a moll op. 17 ruského skladatele švýcarských rodičů Paula Juona. Dílo bylo premiérováno Karlem Halířem na festivalu v Krefeldu 10. června 1902 s Trio Schumann, společně s klavíristou Georgem Schumannem a violoncellistou Hugo Dechertem. O den dříve na stejném festivalu v Krefeldu byla provedena premiéra 3. symfonie Gustava Mahlera.
Trio Paula Juona naši mysl přenáší do ruské krajiny, k motivu tak často zastoupeném v hudbě Čajkovského, Glinky, Liadova, Rachmaninova a dalších. Juon studoval hru na housle na Konzervatoři v Moskvě u českého profesora Jana Hřímalého a kompozici u profesorů Antona Arenského a Sergeje Tenejeva. Juon sám byl později učitelem kompizice v Berlíně, jako asistent Josepha Joachima. Právě v této berlínské éře se Juon setkává s Halířem, který byl tehdy druhým houslistou Joachimova kvarteta. V roce 1934 se Juon usazuje ve Vevey (Švýcarsko), kde 21. srpna 1940 umírá. Juon je pohřben ve Vevey, na stejném hřbitově jako slavný herec Charles Chaplin.
Pouze čtyři měsíce před tímto datem, dne 21. dubna 1940, mělo premiéru poslední dílo dnešního koncertu; Kontrasty pro housle, klarinet a klavír Sz. 111, které Béla Bartók napsal v roce 1938 na základě maďarských a rumunských melodií. Práce vznikla v reakci na dopis, který mu poslal maďarský houslista Joseph Szigeti. První verze skladby, tehdy nazvaná Rapsodie, měla premiéru se Szigetim, klarinetistou Benny Goodmanem a klavíristou Endre Petri dne 9. ledna 1939 v Carnegie Hall. Později Bartók přidal druhou větu a změnil název díla na současný. Na premiéře hráli Szigeti, Goodman a na klavír sám Bartók. Dílo bylo věnováno Szigetimu a Goodmanovi. Szigeti přesvědčil jazzového klarinetistu Benny Goodmana, aby si nechali napsat od Bartóka trio, které bude obsahovat brilantní kadence pro klarinet a housle.
První věta, Verbunkos (Rekrutský tanec) začíná houslovým pizzicatem. Pak klarinet představuje klidné téma Verbunkos, po němž následuje variace a vývoj. Druhá věta se nazývá Pihenö, což doslovně znamená „Odpočinek“. Se svými introvertovanými melodiemi a neustálými houpavými náladami má věta vyvolat venkovní noční scénu. Třetí věta Sebes (Rychlý tanec) začíná burleským úvodem, který vede k živému maďarskému tématu. Střední část (Trio) představuje melodii, která kombinuje stylistické prvky maďarských rolnických písní s asymetrickým bulharsko-rumunským rytmem 13/8 (rozděleno na 3 + 2 + 3, 2 + 3). Věta také zahrnuje extravagantní jazzovou teatrálnost, pro kterou se Bartók inspiroval nahrávkami Goodmanových jazzových trií.
Text: Eduardo García Salas